[RECENZE] Kerstin Gier - Modrá jako safír

KNIHA: Modrá jako safír

AUTOR: Kerstin Gierová

SÉRIE: Drahokamy #2

NAKLADATELSTVÍ: CooBoo

PROVEDENÍ: Paperback

POČET STRAN: 350

ANOTACE: Být čerstvě zamilovaná v minulosti vážně není dobrý nápad. To si přinejmenším myslí šestnáctiletá Gwendolyn, novopečená cestovatelka časem. Koneckonců mají s Gideonem docela jiné starosti. Například jak zachránit svět. Nebo se naučit tančit menuet (A ani jedno není vůbec snadné!). Gwen má sice po svém boku několik dobrých rádců, ale když se Gideon začne chovat tajuplně, je jí jasné, že musí své hormony co nejdříve dostat pod kontrolu. Jinak z toho, že láska nezná čas, nezbude vůbec nic!

MOJE HODNOCENÍ:

Pamatujete, jak jsem v recenzi na Vražednou pomstu od Suzanne Collinsové zmiňovala to, že druhé díly v sérii jsou nejslabší? Tak toto je ten případ.

Ne, že by Modrá jako safír byla ta nejhorší kniha, jen prostě postrádala to kouzlo, které jsme všichni objevili v prvním díle. Kniha sice končí tam, kde skončila Rudá jako rubín, ale potom je to jako jízda na horské dráze. Gideonovy výkyvy nálad jsem tam nechápala, nesnášela a chtěla jsem ho majznout něčím po palici. Jeho chování jsem na konci knihy pochopila a chápala, jen… Prostě nemám ráda, když se mnou spisovatelé takto mávají, mno.

Plus dávám ale chrliči Xemeriusovi. Přiznávám, ze začátku jsem ho nemohla vystát; prostě jsem ho nesnášela. Myslela jsem si, že bude přesně ten typ postavy, který se jednou objeví a zničí naprosto všechno, na co šáhne. Ale díky bohu, Kerstin z toho umí naprosto bezvadně vybruslit, takže mi Xemerius přišel jako příjemné pozdvižení děje.

Cestování časem se nám tady i trošku okoření a je to čím dál lepší. Modrá jako safír je sice o něco slabší než první díl, ale série Drahokamy patří stále mezi mojí tom 10 oblíbených sérií.