KNIHA: Vampýrská akademie
AUTOR: Richelle Meadová
SÉRIE: Vampýrská akademie #1
ŽÁNR: YA, fantasy
NAKLADATELSTVÍ: Domino
POČET STRAN: 280
ANOTACE: Morojská princezna Lissa a její nejlepší kamarádka Rose uprchly ve smrtelném strachu z vampýrské akademie, ale po dvou letech byly vypátrány tajemnými strážci a odvlečeny zpět. Znovu se tak ocitají v obrovském nebezpečí, protože na akademii se mohou pohybovat nebezpeční Strigojové. Ti chtějí Lissu zničit, protože jako jediná dcera urozeného morojského rodu je překážkou jejich plánu na ovládnutí světa vampýrů. Naštěstí je tady ale dhampýrka Rose, v jejichž žilách se smísila krev vampýrů a lidí, takže dokáže zlým Strigojům lépe čelit. V tajemném a ponurém světě akademie ale nebude snadné odolat všem nástrahám a zradám.
MOJE HODNOCENÍ:
Tam ta da dá, držím se osnovy knih, které mám přečíst na
léto! Ani nevíte, jak skvělý je to pocit. (Fajn, sice jsem přečetla zatím jenom
polovinu, ale pocit sebeuspokojení je na velmi vysoké úrovni.)
Nedívejte se na mě tak, jsem ráda, že sem se po dvou letech
konečně odhodlala přečíst Vampýrskou
akademii. Přiznávám se, ze začátku jsem se docela bála, že mě to nebude
bavit a já si přečtu pouze první díl a zbylých pět nechám za sebou, jenže tahle
série je šíleně návyková. Sotva začnete číst, tak jste na konci.
Já měla s Bohem jasnou dohodu: souhlasila jsem s tím, že v něj budu věřit - tak trochu-, pokud mě nechá každou neděli spát.
Největší důvod, proč se kniha tak úžasně rychle četla, je,
že Richelle nic nikde moc neprotahovala. Jako skvělý příklad poslouží její
kolegyně Cassandra Clareová, která se dočista vyžívá v popisných částí
(které mohou být místy nudné), zato Richelle popisuje jenom to nezbytné, za což
si sklízí moji poklonu, protože teď v létě chci číst jenom to
nejpohodovější čtení na světě.
A ty postavy! Ty si prostě nejde nezamilovat. Oukej, můj
názor na postavy rozhodně ovlivňuje pan Dimitrij Belikov, který je prostě…
*povzdech*. Nejlepší mužská postava, o které jsem v poslední době četla.
Rose je skvělá hlavní protagonistka. Sice s ní ve všem nesouhlasím, ale
kdo to tak pokaždé má, že? Za to Lissu jsem fakt měla chuť praštit po hlavě.
Ne, počkat. To předbíhám. V prvním díle jsem jí měla ráda, ale teď, když
už jsem téměř u konce série, mě štve čím dál víc…
Žádné komentáře:
Okomentovat