KNIHA: Devět dní
AUTOR: Zuzana Strachotová
SÉRIE: Devět dní #1
ŽÁNR: Dystopie, sci-fi
NAKLADATELSTVÍ: Fantom Print
Goodreads
ANOTACE: Věřit a nepochybovat. Lee Parker věří, Sera Trantorová věří – pouze každý něčemu jinému. Vleklé války nejen že měly fatální dopad na tvář přírody, ale rozdělily lidstvo na dva nesmiřitelné tábory. Životním krédem kněžích je askeze. Hlavními hodnotami jsou čistota, zbožnost a také absence citu. Proti této nesmyslné víře stojí Povstalci, kteří bojují za návrat původního světa. A jejich přesvědčení je neméně houževnaté, jak brzy na vlastní kůži pocítí Parker, nejlepší voják z elitní jednotky Jestřábů a vykonavatel kněžské vůle, který má jasný úkol: přivést do Citadely Povstalkyni Seru živou. Ovšem ani Seřiny pevně vštěpované morální zásady nezůstanou ušetřeny tvrdé zkoušky. Brzy však oba shledají, že uprostřed nezmapované divočiny budou muset čelit novému nebezpečí – záhadnému atmosférickému jevu známému jako Růžová bouře, z jejíchž purpurových blesků dosud nevyšel nikdo živý. Budou Sera s Leem první a budou to ještě vůbec oni? Otočil se snad svět naruby, nebo byl takový i předtím? Dva úhly pohledu, dvě přesvědčení. A pravda ukrytá někde úplně jinde.
MÉ HODNOCENÍ: Po všech těch dystopických knih jsem si řekla, že pěkně
dlouho po žádné nesáhnu, protože mě už všechno se opakující unavilo a přestalo
bavit. Pak jsem poprvé uslyšela o knize Devět
dní. Moc jsem toho od ní nečekala, jelikož já a čeští autoři nejdou moc
dohromady, a když už jsem něco očekávala, tak zklamání. Jak příjemně mě kniha
překvapila…
Nejdříve jsem se do knihy nedokázala začíst. (Možná proto
jsem knihu četla dva měsíce…) Po všech těch zahraničních knihách jsem si
navykla na překládané věty a jiný styl psaní, tudíž mi trvalo déle, než jsem si
navykla na tvorbu Zuzany Strachotové. Naštěstí mě zastihla nemoc (tuto větu
přejděte bez povšimnutí) a já se mohla oddat čtení naplno, jelikož si myslím,
že čím dřív knihu rychle dočtete, tím líp. Dlouhé čtení knize jenom škodí,
nejlepší je, když máte všechno čerstvě v hlavě a rozumíte všemu, o co se
autorka zamýšlí. Je totiž jednoduché se ztratit v novém světě.
I když se příběh zabírá hodně politikou v Citadale, já
měla nejradši postavy. Strašně moc mě totiž bavily, což se mi u knihy už pěkně
dlouho nestalo. Sera totiž není úplně klaďas, ani záporák a nevíte, co udělá
příště. Zato Lee je chladnokrevný voják (což je má nejoblíbenější kombinace),
který si nepřipouští nikoho k tělu. No a pak se ti dva potkají a začíná
to, na co celou dobu my, čtenáři, čekáme. Ti dva mi rozhodně přirostli k tělu,
za to hands down. Toto se mnoha autorům nepodaří. Autorka to při mé smůle vykompenzovala
Felebiem, který v knize figuruje jako záporák, ale jako jeden mi rozhodně
nepřipadal. Nevím, asi jsem zvyklá na větší kalibry ze zahraničních děl…
Nečekala jsem v knize tolik zvratů a nepředvídatelných událostí.
Od českých autorů jsem zvyklá na ledasco, ale čtivost mezi ně rozhodně nepatří
(ehm, povinná četba, ehm). Pak si nakráčí Devět
dní do mé elektronické knihovničky s tou fešáckou obálkou a dějem, co
mi připomnělo míchanici Divergence, Hunger games a Legendy dohromady. Neberte to špatně, já a dystopie jsme byli
dlouhodobí kamarádi, kteří se odloučili, a pak, když jsme se po letech všichni
sešli, vzniklo z toho Devět dní.
Devět dní, i když je to česká
dystopie, má našlápnuto k nadějné budoucnosti. Troufám si říct, že kdyby o
knihu byl větší marketingový zájem, spousta čtenářům, kteří četli zmíněné
knihy, by se kniha rozhodně líbila. Těším se na další díly a na to, co autorka
přinese příště.
KNIHU SI MŮŽETE ZAKOUPIT ZDE, UKÁZKA V EPUB/MOBI.
⭐⭐⭐⭐
Žádné komentáře:
Okomentovat