středa 7. března 2018

Feminismus není zakázané slovo│Už jsem normální?!?

Už jsem normální?!?
KNIHA: Už jsem normální?!?
AUTOR: Holly Bourne
SÉRIE: Klub odložených holek #1
ŽÁNR: YA, contemporary, feminisus
NAKLADATELSTVÍ: Slovart
ANOTACE: Román o skutečném holčičím přátelství a velké odvaze vypráví o středošškolačce Evie. Právě nastoupila na novou školu, kde ji nikdo nezná jako „tu holku, co se zcvokla“. Už nebere skoro žádné prášky, umí si poradit se svými úzkostmi a je na krok od toho, aby byla normální. Jenže co to je, být normální? Má skvělé kamarádky, chodí do kina a na koncerty. Ještě ji zbývá najít si kluka. Jenže vztahy s kluky jsou ošemetná věc, z těch by se zbláznila i normálně holka.


MÉ HODNOCENÍ: Tohle. Byla. Sakra. Jízda.

O knize jsem vůbec nikde neslyšela, v zahraničí ani u nás. Což fakt

nechápu. Jako promiňte, ale když se všude opěvují Čáry života, kteří za tu hype ani nestojí, tak je to oproti tomuto kousku opravdu nefér.

Abych začala alespoň nějak smysluplně, tak bych ráda začala mluvit o tom, jak se autorka poprala s tématem feminismus a náctileté holky, protože když o sobě v této době řeknete, že jste feminista/feministky, lidi se na vás budou koukat na mrtvou rybu a ptát se vás na otázku typu: ,,Ty vážně tak moc nesnášíš kluky?" To raději ponechám bez komentáře. A vaše odpověď je docela obvykle sarkastická. Tudíž můžete tušit, proč jsem se zpočátku knihy bála, protože reprezentace feminismu je nulová. A jak jsem byla příjemně překvapená, když jsem se do Už jsem normální začetla.
To přesně holky potřebují. Víc solidarity.
Což o tom, že kniha pojednává o feminismu, naše hlavní hrdinka má i duševní poruchu, se kterou se každý den snaží vypořádat a nemít relaps. Tyto dvě témata dávat dohromady je dost riskantní, ale autorka se s tím poprala lépe, než kdokoliv jiný. Evie je šestnáct let a chodí na střední školu, kde nikoho moc nezná, ale nakonec si udělá pár blízkých přátel, což jsou věci, se kterými se dokáži ztotožnit, tudíž chápete, proč se mi kniha tak moc líbila. 

Chápejte, i když jste feminista/feministka, tak to neznamená, že ty kluky/holky nechcete jednou za čas nakopat pořádně do zadních partií. Neznamená to, že všichni si zaslouží náš respekt a obdiv; musí si ho nejdříve zasloužit, což si Evie zpočátku neuvědomila, ale chyby jsou od toho, aby se z nich člověk poučil, to si pamatujte.
Musím se nejdřív postarat sama o sebe, než se začnu starat o někoho dalšího.
Abyste se nemysleli, na to, abyste si mohli knihu přečíst a porozumět jí nepotřebujete být feminista/feministka. (A když už jsme u toho, bylo hezké na konci knihy vidět, jak se holky poučily, co všechno dělaly špatně a rozhodli se své myšlení změnit. Jen tak dál!) Holly Bourne píše skvěle, vtipně. (Ty narážky na Johnnyho Deppa mě ale ranily, přes to všechno co udělal, ale tbh, v roce 2015 jsem ho taky ještě žrala.) Takže prosím, omrkněte tento skvost. Je totiž z Anglie!

Kniha byla prostě skvělá. Feminismus i duševní zdraví byly v knize popisovány s přesnou definicí. Feminismus v praxi, tak se dá kniha Už jsem normální popsat. 

TÍMTO BYCH CHTĚLA PODĚKOVAT NAKLADATELSTVÍ SLOVART ZA POSKYTNUTÍ RECENZNÍHO VÝTISKU, MOC SI TOHO VÁŽÍM 😇!

O FEMINISMU SE MŮŽETE ZAČÍST ZDE.

⭐⭐⭐⭐⭐

Žádné komentáře:

Okomentovat