KNIHA: Kostičas
AUTOR: Samantha Shannonová
SÉRIE: Kostičas #1
NAKLADATELSTVÍ: Host
PROVEDENÍ: Hardback
POČET STRAN: 480
ANOTACE: Příběh začíná v roce 2059. Devatenáctiletá Pauge Mahoneyová pracuje v londýnském kriminálním podsvětí, kde působí jako jakási „spojka“ či „posel“ – je kajinochodec, zvláštní typ jasnovidce, a díky svým schopnostem se dokáže vnořit do mysli druhých lidí. Žije v represivním režimu Scion, kde páchá velezradu už jen tím, že dýchá. Jednoho dne se její život navždy změní. Je přepadena, unesena a převezena do někdejšího Oxfordu, města, které před dvěma sty lety zmizelo z map. Tam je Paige vydána na milost a nemilosti Strážci, nejkrásnější, ale zároveň nejděsivější bytosti, jakou kdy potkala…
MOJE HODNOCENÍ:
Kniha Kostičas
patří mezi knihy, které mám už vyhlídnuté hodně dlouhou dobu, ale pořád ne a ne
se k nim dostat. A jelikož pravidelně navštěvuji databazeknih.cz, tak jsem se rozhodla,
že se poprvé ve svém životě zúčastním čtecí výzvy. A Kostičas jsem tam prostě musela zařadit – kniha, které má více než
400 stran.
Bum, po 2 měsících jsem navázala spolupráci s internetovým knihkupectvím megaknihy.cz. Jsem na sebe neskutečně pyšná, že jsem to dotáhla tak daleko. A jako první recenzní výtisky jsem si vybrala právě knihu Kostičas od Samanthy Shannonové.Není nic horšího než příběh bez konce
Hned ze začátku říkám, že první polovině knihy nebudete moc
rozumět. A to nemyslím ze srandy. Je tam tolik nových slovíček, které
s pravděpodobností nebudete chápat. Od toho je na konci knihy slovníček
výrazů, které můžete v klidu otevřít, když nebudete nějakému cizímu
slovíčku rozumět.
I když je začátek více než matoucí, v druhé polovině se kniha naplno rozjíždí a vtáhne vás do děje. Hlavní hrdinka Paige je celkem tvrdohlavá, takže nějakou dobu mi trvalo, než jsem si na ni zvykla. (Chápejte, na takovéto věci nejsem zvyklá :D.) K srdci mi přirostlo sice jenom pár postav (Strážce :D), ale čím méně, tím lépe, protože série Kostičas bude mít dohromady 7 knih. Tak co, už se mnou souhlasíte?
Pokud přežijete první dvě poloviny knihy, které vás úplně
emociálně vyždímají, tak v tom případě rozhodně nerozdýcháte závěrečnou
část. Konec končí tak moc velkým cliffhangerem až se mi z toho zatočila
hlava.
P.S.: Pamatujete
si, jak
jsem vám psala, že nepatřím mezi lidi, kteří osahávají knihy (bod 7)? Tak u
Kostičasu jsem nemohla mít ruce u
těla. Ta obálka je tak naprosto skvostná až mi z ní tekly sliny po bradě a
ruce jsem neměla úplně červené od toho, jak jsem přejížděla po obálce.
TÍMTO BYCH CHTĚLA PODĚKOVAT KNIHKUPECTVÍ MEGA KNIHY ZA
POSKYTNUTÍ RECENZNÍHO VÝTISKU. MOC SI TOHO VÁŽÍM J
Žádné komentáře:
Okomentovat