[RECENZE] Francis Scott Fitzgerald - Velký Gatsby

KNIHA: Velký Gatsby

AUTOR: Francis Scott Fitzgerald

SÉRIE: Samostatná kniha

NAKLADATELSTVÍ: Leda

PROVEDENÍ: Hardback s přebalem

POČET STRAN: 208

ANOTACE: Vrcholné dílo z dob největšího flámu v dějinách USA, který Francis Scott Fitzgerald označil za „jazzový věk“ a sám do něj vydatně přispěl mnoha soukromými improvizacemi a pocity „ztracené generace“, přináší milostný příběh z lepší společnosti. Selfmademan Jay Gatz řečený Velký Gatsby i krasavice Daisy Buchananová však v éře prohibice do těchto sfér pronikli každý po svém a podobně se vyrovnávají i s novým životním stylem a břemenem americké „nevinnosti“. Nesoulad v jejich představách je leitmotivem románu, jenž přezkoumává romantický ideál mámivého „zeleného světla“ – oné „budoucnosti, jež před námi rok od roku ustupuje“ – a posléze ho nemilosrdně obětuje na oltář mýtů o věčné lásce.

MOJE HODNOCENÍ:

Přiznávám, že i když patřím do skupiny lidí, kteří si nejdříve přečtou knihu a až potom film, tak v tomto případě jsem selhala. Filmové zpracování z roku 2013 s Leonardem DiCapriem (já vám s ním nikdy nedám pokoj, nebojte) je naprosto ohromující. Takže pokud si přeci jen nechcete přečíst knihu, tak vám film vřele doporučuji.

Ze začátku jsem se plně nemohla vtáhnout do děje. Styl psaní je jedinečný; tudíž nesedne každému, ale ta pointa příběhu zaujme snad každou duši, která má v sobě alespoň trochu romantického ducha. Další, co bych příběhu mohla vytknout je, že kniha byla psána s Nickova pohledu. Nebylo to špatné, ale i tak si myslím, že by kniha byla mnohem zajímavější, pokud by byla vyprávěna z Gatsbyho pohledu.

Romantické duo Gatsby a Daisy. Tak za prvé – kdyby byli kluci ve světě takoví, jako Gatsby, tak by každá žena byla spokojená. A za druhé – Daisy jsem nemohla přijít na chuť. Ano, měla dobré myšlenky, ale její osobnost jsem nesnášela. Daisy jde za pozlátkem. Jde za pozlátkem, které Gatsby hned od začátku neměl. A to už o ní něco vypovídá.