[RECENZE] S. Jae-Jones - Píseň zimy

KNIHA: Píseň zimy │AUTOR: S. Jae-Jones │SÉRIE: Píseň zimy #1 │ ŽÁNR: YA, fantasy │ NAKLADATELSTVÍ: CooBoo │ Goodreads │ ANOTACE: Liesl celé své dětství poslouchala tajemné příběhy o Králi duchů, který vládne podzemí, a věřila jim. Poté ale vyrostla a musela se vzdát svých snů. Avšak když zmizí její sestra, jen ona ví, že ji odnesli skřeti, a vydává se do podzemí, aby ji zachránila. Král jí sestru vydá jen pod jistou podmínkou – Liesl se pro ni musí obětovat. Bez smrti se svět znovu nezrodí, zimu nevystřídá jaro, a tak dívka nabídne králi svou ruku. V podzemí ale pomalu umírá. Obětuje svou lásku, anebo nastane konec světa?

MÉ HODNOCENÍ: Proč jsem si knihu zařadila na TBR poličku je snad úplně jasné. Nikdy jsem sice nebyla fanoušek čtení knih podle ročního období, ale řekla jsem si, že tento rok to zkusím. A musím říct, že to nebyla zrovna nejlepší volba, se kterou strávím vánoční prázdniny.

Píseň zimy měla totiž slibný začátek, což znamenalo solidní první polovina knihy. To mě ještě bavilo, ale pak jsem si říkala, o čem autorka bude psát dál, protože jediné, co se nabízelo, bylo téma ne moc záživné. Děj se točil kolem jedné věci a mě to, i přes autorčino krásné psaní, nezaujalo a nudila jsem se a přistihla se, že jsme čím dál tím víc myslela na tác s cukrovím než na děj.

Co mě u knihy taktéž zarazilo, byla zápletka, protože jsem absolutně netušila, čeho se měla týkat. Chvilku jsem si myslela, že to je o zmizení sestry Liesl, pak o hudbě, následně o Králi duchů. Bylo to nepřehledné. (Což mě dostává k další věci, co se mi na knize prostě nelíbila – oslovování Krále duchů. To mu autorka nemohla vymyslet přezdívku?)

K srdci mi nepřirostly ani postavy. Liesl na mě byla moc chladná, nudná a nesympatická. Za celou knihu neprohodila nic vtipného, což by se místy hodilo, aby se vyplnilo to trapné opakování se rozhovorů mezi Liesl a Králem duchů. Hádali se pořád o tom samém, bylo to tak frustrující, že jsem chtěla začít křičet.

Jae-Jons vymyslela krásný příběh, ale bohužel nevyužila potenciál, co měl. První polovina kniha bylo dílo, ke kterému jsem se vracela ke čtení ráda, ale druhá polovina nevyprávěla o ničem zajímavém. Příběh neměl žádný spád, postavy byly suché a téměř o nich nic nevím, protože se pořád řešila hudba. Pro někoho záživné a zajímavé téma, ale pro někoho, kdo hudbě příliš nerozumí, zbytečně dlouhé pasáže. Doporučuji těm, kteří rozumí hudbě nebo je netrápí dlouhé, popisné pasáže a příběh bez špetky humoru.

⭐⭐

TÍMTO BYCH CHTĚLA PODĚKOVAT INTERNETOVÉMU KNIHKUPECTVÍ MARTINUS.CZ ZA POSKYTNUTÍ RECENZNÍHO VÝTISKU. MOC SI TOHO VÁŽÍM 😇!

KNIHU SI MŮŽETE ZAKOUPIT ZDE.