[RECENZE] John Green - Hvězdy nám nepřály

 

KNIHA: Hvězdy nám nepřály
AUTOR: John Green

SÉRIE: Samostatná kniha

NAKLADATELSTVÍ: Yoli

PROVEDENÍ: Paperback

POČET STRAN: 240

ANOTACE: Jemu je 17, jí 16. Potkají se a zamilují se do sebe. Ona má rakovinu v posledním stádiu, on ze souboje s rakovinou vyšel s amputovanou nohou. Ti dva se výborně doplňují, a navíc je spojuje osobitý pohled na život i na chorobu, která je postihla… Jejich společná cesta trvá jen pár měsíců a jako každý velký milostný příběh končí smrtí.

Přesto kniha není o smrti. Je o lásce. O tom, že hrdinové nemusejí být zblízka takoví, jak jsme si představovali, že svět není továrna na splněná přání a že opravdová statečnost nemusí vždycky zachraňovat lidstvo. O tom, že i za pár měsíců se dá prožít malá věčnost. Originální a citlivá knížka je napsána s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vypravěčskému talentu má neuvěřitelně silné vyznění.

MOJE HODNOCENÍ:

AUGUSTUS A HAZEL

Hazel a Augustus moc filozofují. Takové věci neříká normální 16-17 letý teenageři. Augustovo žužlání cigarety a smysl pro humor, který byl spíše k pláči, než k smíchu nikdy nepochopím. Ta velká láska, o které všichni mluví, že mezi nimi probíhala? No nevím. Kromě jednoho či dvou romantických gest knížka za nic moc nestála. Hazel u mě dopadla celkem lépe než Augustus. Chápala jsem, že nechce pro svojí rodinu být přítěží. Ale kde je ta velká inteligence, o které také všichni mluví? Kdyby byla opravdu tak chytrá, jak všichni tvrdí, nedumala by pořád nad tím, co se stalo s křečkem Sisyfem nebo jak se jmenoval. Kdyby to aspoň byli hlavní postavy, prosím. Já se třeba zajímám, co se stalo s Dracem Malfoyem, ale neletím kvůli tomu přeci do Londýna za J. K. Rowlingovou, no ne?

AUTOR A NÁMĚT

K Johnu Greenu moc velké sympatie nechovám a nesnažím se to nějak tajit – jediná knížka, která se mi od něj líbila je Hledání Aljašky. Hvězdy nám nepřály se mi zdá jako zbytečná knížka. Nemám ráda, když lidé vymyslí opravdu něco přihlouplého a pošlou to do světa. Nemluvím jenom o hnusných drbech atd., ale i této knize. Ano, také si přeji, aby byl lék na rakovinu. Ale vymýšlet takový blábol mi přijde dost kruté. Celá kniha je krutá. Proč autor psal o něčem, čemu ani z části nerozuměl? Pokud k napsání knížky Green potřebujete tisíce doktorů, nepovažuji knihu za jeho, ale těch doktorů. Za jeho vlastní bych připsala jenom jména postav.

Závěr: Kniha se dá shrnout 3 slovy. Povyk kvůli ničemu. 

A co já na GoodReads? ZDE