Čtecí návyky│BOOK TAG

Uvědomila jsem si, že jsem na blog dlouho nezveřejnila nějaký book tag. Do tagu Čtecí návyky mě nikdo neoznačil, ale když jsem ho četla na blogu Adriána. Tak pojďme na to!

Máš doma speciální místo na čtení?

Nejraději čtu ve své posteli (samozřejmě), ale většinou čtu i ve vaně, když mám fakt těžký den. Čtení je můj denní relax, takže ho poslední dobou provozuji téměř pořád, jelikož v mém v životě má hlavní roli prokrastinace. 

Záložka nebo papír ležící kolem?

To záleží na tom, kde jsem začala číst knihu. Nejčastěji knihu rozečítám doma, takže záložka. Byly doby, kdy jsem na to kašlala a zakládala knihu kapesníkem (nepoužitý, samozřejmě) či lístkem z autobusu... Teď mám tolik záložek, že ani nevím, jakou použít dřív.

Dokážeš přestat číst uprostřed kapitoly?

A kdo ne? Hele, jsem student, tudíž jsem vytížená a hledám si chvilku na čtení kdekoliv. Pětiminutové přestávky mi nic jiného nedovolují. (A to se přitom přemisťuji ze třetího patra do prvního po schodech, takže docela adrenalin.) 

Jíš/piješ během čtení?

Čajíček a sušenky? Ano, prosím. 

Zapnutá televize/hudba?

Televize mi nevadí, pokud dávají něco, co mě nebaví, neboť když dávají něco dobrého, tak pořád přeskakuji z knížky na televizi. Hudbu poslouchám jen někdy. Instrumentální hudba nebo zvuk deště jsou moje nejoblíbenější.

Jedna kniha nebo několik knih rozečtených navíc?

To byla doba, kdy jsem měla rozečtenou jenom jednu knihu a stačilo mi to, ale teď to prostě nedokážu. Když mě nebaví jedna, vrhnu se na druhou, a tak dále. Je to začarovaný kruh, který určitě chápe spousta knihomolů.

Čteš doma nebo kdekoliv?

Kdekoliv. Doma, ve škole, na cestách. Když mám čas a nudím se, tak proč ne.

Čteš nahlas nebo potichu?

Asi před týdnem jsem si po několika letech zkusila číst nahlas knihu a bylo to to nejdivnější, co jsem kdy dělala. Bylo to divné a pomalé. Tak bych knihu nikdy nepřečetla. Nahlas čtu pouze v tu dobu, kdy se učím novou látku do školy.

Přeskakuješ stránky?

Jenom když je kniha super nudná. Jako třeba Thirteen Reasons Why. V půlce knihy mě Clay začal příšerně štvát, tak jsem přeskakovala jeho vyprávění. Sorry not sorry, ale to, jak autor podkopává holky, mě fakt štve.

Lámeš hřbety knih nebo se je snažíš zachovat v dokonalém stavu?

Hřbety nelámu schválně, ale když v knize nevidím na první písmenko nebo jím a chci, aby kniha zůstala otevřená i bez mé pomoci, tak nezbývá nic jiného. Polámané hřbety mi dřív strašně moc vadily, ale časem jsem si uvědomila, že to jsou mé knihy, a když to nevadí mně, tak to nemusí vadit nikomu.

Píšeš do knih?

JO!!! Miluju to. Podtrhávám, píšu poznámky lepím lepíky. Stejně jako u dalších zvyků jsem se toho bála, ale ono je to strašně fajn dělat si s knihami co chcete. Když jsou vaše, tak vám nikdo nemůže říkat, co můžete a nemůžete. Proto nesnáším ty lidi, kteří říkají ostatním, co s vlastními knihami mají dělat.